2017/09 Děčín, Hřensko, Sněžník obytným autem a na kole

Začali jsme ve čtvrtek dopoledne na Svatováclavských slavnostech ve Staré Boleslavi, kde jsme obešli stánky s různými pochutinami a na závěr jsme si odpočinuli při koncertě na místním náměstí.

Pozdě odpoledne jsme již dorazili na domluvený karavanistický sraz v Děčíně, který začal již den předem.

Druhý den ráno, kousek od kempu v Děčíně byl odjezd parníkem do Hřenska, kde jsme přošli místním tržištěm. Na chvíli jsme se zastavili u zaměstnance lesů a vod, který zrovna šteloval klec v řece na počítání lososů, které tu také nasazují. Pak jsme pokračovali dále místními soutěskami. Nejdříve pěšky až k nástupní stanici na loďky, kterými vozí turisty určenou tratí okolo skalních útesů s různými zajímavostmi a historkami. Nakonec jsme projeli obě trasy soutěsek s nádhernými scenériemi, a to i oběma směry.

Na začátku soutěsky, již u silnice jsme si dali pozdní oběd, a pak jsme se vrátili přeplněným autobusem lidmi zpět do Děčína poblíž kempu.

Večer proběhl v přátelské atmosféře při vzájemném vyprávěné předchozích zážitků.

Další den jsme vyrazili rovnou z kempu na kolech na autobusové nádraží, a pak autobusem i s koly až na Sněžník. Ze Sněžníku jsme již jeli po svých na kolech cca 26 km až do Bad Schandau. Prohlédli jsme si městečko, poobědvali jsme místní kebab, který mám rád kvůli přítomnosti masa, zeleniny i dobré ceny. Odpoledne jsme se již vydali na cestu zpět podél Labe, ale ještě se zastávkou na pivo na konci městečka s výhledem na Labe, cyklostezku, druhý břeh a okolní ruch. Cesta byla dlouhá cca 22 km a téměř stále po rovině okolo Labe a pískovcových skal.

Poslední zastávku jsme udělali v Děčíně u lezecké stěny s feratovými trasami s různou obtížností a přitom s poměrně velkou návštěvností, a to i za naší přítomnosti.

Do našeho kempu to již bylo kousek v pozdních odpoledních hodinách.

Večer jsme si již opět udělali posezení s přáteli u ohně v poklidné a zábavné atmosféře a brzy ráno jsme již byli nuceni odjet k domovu.