Běh vlastní

Mužské začátky

2014/2015

Byl jsem poměrně silný (103kg na 180 cm) a bohužel se k tomu přidal i vysoký tlak, takže jsem musel začít brát prášky na tlak, což mi začalo dost deprimovat, že od 45 let už do smrti se budu muset živit prášky, což jsem myslel, že začíná až okolo důchodového věku. Můj dosavadní život byl buď v kanceláři nebo v autě. Fyzická aktivita byla spíš vyjímkou.

Tak jsem přemýšlel, co s tím budu dělat, a říkal jsem si, že zkusím zhubnout běháním a snad se potom sníží i tlak.

2015 na jaře jsem vyrazil na zkušební běh na trasu, která měřila 1,2 km. I když vzdálenost nebyla moc velká, tak jsem to vůbec nezvládal. Chvílemi jsem běžel, chvílemi jsem šel a takto jsem to snad musel udělat 4x. S dýcháním jsem měl obrovské problémy. Spíš jsem dýchání téměř nezvládal. Takto jsem na 1,2 km chodil běhat 1 – 2x týdně. Když už jsem cca po 3 týdnech zvládal celou trať běžet, tak to pro mně bylo obrovské vítězství.

2015 podzim – přes prázniny jsem moc neběhal, ale chtěl jsem se zase trochu posunout, a tak jsem si našel delší trasu 2,4 km, kterou jsem zpočátku zvládal s problémy, ale časem se situce zlepšila. Ještě v pozimních měsících jsem opět o kousek přidal a začal jsem běhat 3,4 km a to i v zimních měsících do -5 stupňů.

2016

2016 – začátkem února jsem se přihlásil na výběh s odborníkem na běhání, abych se něco odborného dozvěděl a přiučil. Byl plánovaný běh, a tak jsme všichni přisli oblečeni na lehko na běh. Po setkání jsme téměř ihned vyběhli a po cca 1 km jsme se museli zastavit, aby nám p. Škorpil vysvětli, jak dýchat, jak se oblékat, jak běhat atd. Mezitím jsem se po zahřání na chladnu rozehřál, a bohužel jsem pak vychladnul venku na zimě a po třech dnech jsem onemocněl kašlem a chřipkou. Trochu mi tento výběh s odborníkem zklamal.

2016 jaro –  navázal jsem na těch 3,4 km, s kterými jsem 2x týdně vydržel do léta a v létě jsem trať ještě prodloužil na 4,4km, na kterou jsem si těžko zvykal, ale nakonec i to jsem rozběhal.

2016 podzim – ještě v září jsem se zúčastnil akce TERIBEAR – pomoc nadace Terezy Maxové v Praze na Letné, kdy za uběhnuté kilometry firma ČEZ dávala finance nadaci Terezy Maxové. Jedno běžecké kolo bylo 1,2 m a s partou lidí jsem nakonec uběhl celem 8,4 km i když cca s 5 min. přestávkami po každém kole, což mě samotného přkvapilo. V září jsem celkem naběhal 36 km, což není moc, ale na mně to byl velmi dobrý výkon. Ale bohužel jsem nic nezhubl. V říjnu jsem si říkal, že se kousnu a zvýšim intenzitu tréninku. V říjnu jsem nakonec naběhal 60 km a jednou jsem udělal svůj osobní rekort 7,4 km na jeden zátah, což mě velmi překvapilo a potěšilo. Ale nakonec tam bylo zklamání, protože jsem zhubnul pouze 1 kg, i když jsem dost makal. Ale zase jsem si všimnul, že jsem splasknul cca 5 cm podle pásku. Zklamání mě sebralo ambice, a tak jsem v listopadu naběhal pouze 14 km a v prosinci 9 km, a pak jsem na běhání trochu zklamaně zanevřel.

2017

Přes vánoce jsem nakynul cca 2,5 kg, a když už se zlepšilo počasí, tak jsem opět odstartoval běhání 17.2. na trati 2,4 kg a pak budu postupně přidávat.

Na jaře jsem se do toho trochu opřel a začal jsem běhávat 6 – 8,5 km a v dubnu jsem dal poprvé v životě na jeden zátah 10 km, což bylo pro mě životní vítězství. V květnu se mi pak ještě podařilo uběhnout několikrát 10 km a jednou 11,3 km. V červenci jsem si udělal svůj další rekord 13 km.

V červenci mám zatím naběháno 77 km a za posledních 4 týdny mám naběháno 100 km. Výkonnost stoupá a dělá mi to radost. Ale až po běhu.

Ten ro jsem naběhal celkem 480 km.

2018

Na letošní rok jsem si v duchu dal cíl uběhnout 1/2 maraton k letošním 50. narozeninám v květnu.

Bohužel v únoru jsem onemocněl až na antibiotika, takže to přerušilo můj tréninkový plán na květnový 1/2 maraton. Ale v začátkem března už jsem běžel první 10 kilometrový závod a do léta jsem měl celkem 4 běhy na vzdálenost 10 km. V červenci se mi podařilo naběhat 100 km.

Začátkem září jsem šel na charitativní běh Terezy Maxové s plánem naběhat tak okolo 10 km na okruhu o délce 1,6 km. Běh jsem začal v dopoledních hodinách, takže ještě za příjemného počasí a zatím s nízkou koncentrací lidí, která postupem času stoupala. Můj běh byl nepříliš rychlý okolo 7,3 min./1 km, ale trvalý. Mnoho běžců mě předbíhalo, ale po hodině běhu jsem některé začal předbíhat já. Skvělé počasí, skvělá atmosféra, skvělá trať. Po 10 km, jsem byl ještě dobrý, tak jsem si říkal, že to ještě kousek zkusím. Na 16 km, jsem si říkal, že zkusím vydržet alespoň překonat svůj rekord na 15 km. Pak jsem si dal zase cíl zkusit ještě vydržet na 18 km. Když i to jsem zvládnul již docela unavený, tak jsem si říkal, že dnes zkusím pokořit ten 1/2 maraton, protože, když to nedám tady a teď, tak je málo pravděpodobné, že by se to ještě letos někdy jindy podařilo. A taky si chci splnit ten svůj velký sen zaběhnout k 50. narozeninám životní výkon a běh a dát ten 1/2 maraton. Už jsem začal být dost vyřízený, unavený a rychlost klesla na 9 min./1 km. Ale nakonec jsem to dal. Byl jsem vyřízený, ale strašně šťastný, že ještě nepatřím do starého železa a zvládnul jsem 21,10 km bez 10min. 3 hod. běhu bez přestávky. Opět se potvrdilo moje oblíbené rčení: Touha je zázrak. Ale večer jsem myslel, že umři měl jsem strašnou zimnici, až do noci jsem se klepal zimou. Asi jsem měl svalovou horečku. I tak to stálo za to.

Letos za 12 měsíců mám naběháno 500 km.

 

………

Ženské začátky

2017

od školních let jsem neměla ráda kolektivní sporty a povinnému běhu na hodině tělocviku se spíše vyhýbala. Měla jsem zakódováno v povaze pohodlí a jen nerada dělala to, co mě namáhalo. Ostatně, štíhlou postavu jsem měla vždy.

Jakmile odrostly děti a přestal shon a pohyb kolem nich a já se ocitla ve vzduchoprázdnu, z práce do práce,k tomu se mi přidal i vysoký tlak za což vděčím hlavně mému manželovi a jeho neuspořádanému životnímu stylu jsem se díky své práci postupně sbližovala se svým novým partnerem, se kterým jsme pokaždé probrali kde co. Od cestování, kde spíše já jsem byla tichou posluchačkou až po pohybové aktivity.

Někde ve skrytu duše jsem vnímala a nějak věděla, že se jednou ještě postavím na lyže po 30 letech,

vyjedu na běžky a budu užívat pohybu, který mi tak nějak přirozeně začal chybět.

Vše začalo až ve středním věku v dubnu 2017 s tím největším sebezapřením uběhla, kdy jsem uběhla 170 m s tepovkou 175 celá zpocená, udýchaná a myslela jsem, že umřu.

Nakonec jsem neumřela a v květnu 2017 jsem uběhla svůj 1 km v Německu u Drážďan

V červenci 2017 na dovolené jsem po dobu 5 dnů běhala 4-5 km denně. Celkem 25 km.

Ještě v ten samý měsíc jsem ten rok uběhla v Německu prvních 7km s pocitem,že mi jednu chvíli vynechalo srdíčko. Ale stále žiju.

Do konce roku se mi již nepodařilo z různých objektivních přícin vyběhnout.

2018

Vrátila jsem se zpět postupně v r. 2018 na jaře a hned jsem si vyběhla na 2km, potom 3km a nakonec jsem v létě uběhla svou druhou nejdelší trať na 7km.

V říjnu 2018 jsme se přihlásili na závod Velká Kunratická a světe div se, neskončila jsem poslední.

Kilometry nesčítám zatím ale po běhu si kontroluji tepovky a rychlost. Tak nějak cítím,že výběh na 5 až 6 km bude moje optimální trať, se kterou jsem spokojená a dobře jí zvládám.

Ten pocit, kdy se po běhu blahodárně šíří pocit štěstí a mé tělo se zpevňuje je nade vše.

Na rok 2019 mám v plánu ustálit mojí běžeckou dávku na 7 – 8 km.

2019

snad brzo vyběhneme