2016/09 Německo – práce, poznávání, pláž a sport

26.9.2016 Ještě v sobotu před odjezdem jsme se zúčastnili orientační automobilové soutěže a v neděli dopoledne jsme jeli na vyhodnocení rovnou obytným autem, abychom pak mohli pokračovat vstříc dobrodružství. Jako začátek našeho dobrodružství považuji Prahu 5, Zličín, kde jsme dotankovali palivo, naobědvali jsme se, dokoupili zásoby, a to vše v Globusu, a pak už jsme vyrazili vstříc dobrodružství. Do Amberku jsme dorazili odpoledne. Zaparkovali jsme na menším parkovišti hned za hradbami starého města. Staré Město není moc rozlehlé, a proto jsme ho za krátko prohlédli skoro celé. Centrem města protéká řeka Vils, přes kterou je mnoho zajímavých a různorodých mostů. Na kraji města hrad, v centru pěší zóna a radnice. Městečko se nám líbilo, dokonce jsme tam potkali nějaké Slováky, kteří tam byli za prací.

 

 

160929 (4) 160929 (11) 160929 (13) 160929 (18)   160929 (26) 160929 (29) 160929 (32) 160929 (34) 160929 (37) 160929 (46) 160929 (55) 160929 (58) 160929 (64) 160929 (65) 160929 (68)  160929 (96) 160929 (99) 160929 (111) 160929 (115) 160929 (117) 160929 (125) 160929 (129) 160929 (135) 160929 (136) 160929 (141) 160929 (151) 160929 (153) 160929 (159) 160929 (160)

160929 (84) 160929 (23) 160929 (24)

Ve večerních hodinách jsme se přemístili 4 km před Norimberk na stellplatz (49°27’33.3″N 11°06’46.0″E, 49.459246, 11.112772), který byl bez jakéhokoliv servisu, ale zdarma. Druhý den dopoledne jsme nasedli na kola a nejdříve jsme jeli podél jezera a později i podél navazující řeky do centra Norimberka. Zrovna byl místní trh Hauptmarkt, který jsme si prošli a zakoupili i pár zajímavostí. Také jsme navštívili nádvoří Císařského hradu na okraji centra města na jeho kopci. Dále jsme objeli skoro všechny historické mosty Norimberka včetně Katovy lávky a budovy starého soudu. K večeru už jsme se vrátili zpět po tmě do karavanu na stellplatz, kde jsme strávili další noc. V úterý ráno jsme se přemístili na Norimberské výstaviště, kde jsme po snídaní vyrazili na pracovní povinnosti na celý den.

Po výstavě, ještě rychle za světla jsme se přemístili na konec parkoviště, kde jsme navštívili místo stranických sjezdů NSDAP, kde Hitler pronášel své monstrózní proslovy. 15. září 1935 na sjezdu NSDAP zde byly vyhlášeny tzv „Norimberské zákony“. Jednalo se o kulatou arénu, která byla z venku hodně zachovalá. Arénu jsme celou objeli a z druhé strany jsme do středu vjeli naším obytným autem i přes zákaz vjezdu. Po prohlídce jsme se přemístili na venkovní parkoviště, kde jsme si udělali večeři a v pozdních večerních hodinách jsme se přemístili se do obce Wertheim (49°46’24.7″N 9°34’48.2″E, 49.773529, 9.580046), kde jsme u dealera karavanu ERWIN HYMER WORLD překempovali na stellplatzu zdarma i s veškerým servisem. Ve středu jsme si na vedlejším parkovišti prohlédli outletové obchody a pokračovali jsme na sever, kam jsme dorazili okolo 18 hod. Večer jsme strávili u kolegu kiterů ve stanu v kempu v obci St. Peter Ording (54°20’11.2″N 8°36’15.4″E, 54.336455, 8.604283). Druhý den jsme se přemístili i s obytným autem přímo na pláž, kde jsme museli zaplatit 6,- EUR za auto a 3,- EUR za osobu vstupný na pláž (54°19’59.7″N 8°36’01.2″E, 54.333260, 8.600347).

Jedná se o velmi známou a velkou kiterskou pláž, kde se kituje jak na vodě, tak i na plážích na bugynách.

Na pláži jsme strávili 2 dny a pak cestou domů jsme se zastavili ještě v obci Tating v místní malé vesničce na večeři na nějakou místní specialitu. Kdybych cíleně nějakou restauraci nehledal, taj tu naší v pohodě přehlédnu. Z hlavní ulice bylo jedno okno, uvnitř bylo docela tmavo, tak jsme měl první smíšené pocity, ale nakonec po konzultaci s místní slečnou jsme vešli dovnitř. Uvnitř to vypadalo hezky čistě a upraveně. Vedle byl ještě velký sál, pravděpodobně taneční, ale nyní byl připravený na nějakou skupinovou akci. Servírka trochu víc jak středního věku v teniskách a džínách dole ohrnutých, se zástěrou a tričkem. Téměř hned nám přinesla lístek (včetně nás byly obsazeny 2 stoly) a docela dobrou angličtinou s námi začla komunikovat a po té jsme zjistili, že je i docela sympatická. Kromě pití si dcera objednala řízek s bramborami a já jsem si nechal něco doporučit. Nejdříve se mi zeptala servírka, zda mám rád ryby nebo maso. Říkám, že mám rád všechno a nakonec jsem jí říkal, jestli mně může doporučit něco, kvůli čemu místní lidé do této restaurace chodí. Nakonec mi nabídla pečenou rybu s omáčkou a s mořskými potvorami. K rybě ještě přinesla velkou bramboru ogrilovanou v alobalu i se slupkou, rozříznutou a zalitou chutnou zálivkou. Všechno bylo super. Restaurace upravená, pěkná, čistá, servírka trochu odrostlá, ale moc sympatická, jídlo výborné, takže jsem z této zastávky měl velkou radost a dobrý pocit.

Ten večer jsme dojeli asi cca 70 km před Berlín, kde jsme opět přespali na stellplatzu. Ráno jsme vyjeli poměrně brzy a okolo 10 hod. jsme se zastavili ještě v Drážďanech.

Předposlední zastávku jsme si udělali v Ústí nad Labem, kde jsme doplnili skoro prázdnou nádrž naftou za příjemnou cenu, a pak jsme se ještě přemístili do supermarketu na doplnění našich prázdných břich také za výhodných podmínek v místní jídelně.

Poslední zastávka byla ve Velemíně u prodejce našeho obytňáku na reklamaci rádia, kde nás zlobilo přehrávání DVD. A ve večerních hodinách jsme již s radostí dorazili domů.

Výlet byl zajímavý, pestrý a dobrodružný. Největší dojem na mně udělala stavba v obci PRORA.