2018/07 Poniklá, Rokytnice nad Jizerou

Večer jsme dorazili do obce Poniklá na setkání s pár přáteli, Byl to prima strávený večer až do pozdních hodin, kde jsme se zabavili nejen historkami ze života, ale také soutěží, hrama, ale i speciální hlavolam nás dokázal zabavit na delší dobu.
Druhý den jsme vyrazili na tůru do Rokytnice nad Jizerou. Po vydatné svačino snídani jsme se vydali pěšky zpočátku na Dvoračky. Cesta vedla 4 kilometry pouze do kopce, což nám dalo dost zabrat. Jednu chvíli jsme potřebovali obejít okolo chalupy asi po soukromém pozemku, tak volám na poblíž pracujícího pána, zda můžeme projít po jeho pozemku okolo jeho chalupy a jeho schůdcích přes skalku. Vůbec s tím neměl problém, jenže než jsme se dostali nad jeho chalupu, tak jsme se trochu zapovídali a rozjel se velmi zajímavý příběh. Museli jsme se z něho po hodině už i vyvlíknout, jinak bychom tu poslouchali velmi zajímavé zážitky až do večera. Pán si tuto chalupu pořídil poměrně ve špatném stavu a celou jí opravil, vybudoval příjezdovou cestu, přivedl vodovod a elektriku. Pak se rozhovořil, jak na kde jaké okolní chalupě dělal provozáka, cestoval po světě, co vše zajímavého na cestách prožil a zažil. Skoro jsem zírali s otevřenou pusou hodinu, jak pán žil. Bylo to hodně zajímavé, ale přeci jenom jsem měli i turistické plány. Tak jsme se už po hodině omluvili a pokračovali jsme dále do kopce. Docela byla mimosezonní doba, ale přesto na na Dvoračkách bylo v restauraci skoro plno. Tak jsme se osvěžili pivem a za krátko jsme pokračovali dále. Netrvalo to dlouho a dali jsme se do řeči s jednou okolo jdoucí rodinou směrem na Ručičky. Na první pohled standardní rodina s 2 dětmi holčičkou 13 let a klukem 8 let. Ale vývojem události se zjistilo, že ať pán byl sympatický, tak velký podpantofláč a manželka velká diktátorka. Například mi vysvětlila, že si manžel nemá vůbec na co stěžovat, že s ní má jednoduchý život. Např. vše na dovolenou a jinou turistiku obstarává manželka a on už se nemusí o nic starat. Stačí nastoupit do auta a ona už mu řekne jestli má jet doprava nebo doleva a on nastartuje a vydá se směrem podle povelů. Takže na co prý by si měl stěžovat. Honili se mi ještě nějaké otázky a myšlenky, ale raději jsem se snažil držet na uzdě, abych jim ještě nerozvrátil manželství.
Na Ručičkách jsme se rozloučili a pak jsme si šli každý svou cestou. Měl jsem dojem, že i manželka pána byla dost ráda.
Večer opětné setkání s přáteli v Poniklé, ale už jenom na chvíli, protože z předchozího dne už nebyla síla na větší ponocování.
V neděli po společném dopoledni už jsme pouze navštívili známé ve Vysokém nad Jizerou, se kterými jsme se již delší dobu neviděli. Návrat domů byl již v časných odpoledních hodinách.