2023/09 Karavanem do Itáli na Stelvio, Meráno, Verony, Benátek, Jesola a Bibione

Na cestu jsme vyjeli v pondělí 25.9. 2023 po 20,00 hod. a dojeli jsme pouze do Českých Budějovic, kde jsme na známém místě u plovárny přenocovali. V úterý ráno okolo 6,30 hod. jsme pokračovali směr Itálie. Kolem páté odpoledne jsme zastavili cca 18 km pod horským průsmykem Stelvio v obci Gomagoi na parkovišti u silnice ( GPS 46.574741, 10.538609), abychom posledních 18 km nejkrásnějšího? nebo nejhezčího? nejtechnějšího úseku, kde jsme posledních 46 zatáček mohli vyjet na naší motorce, tentokrát Honda 125 MSX Grom, a to ve dvou. Na motorce jsme vyjeli do výšky 2 758 m n.m. Motorka byla slabá a zátěž 2 lidmi byla na tyto kopce dost vysoká, takže zatáčky jsme projížděli max. na jedničku a rovinky zvládla Honda maximálně na dvojku. Po vyjetí 46 zatáček, až na vrchol jsem plivnou na ten jeden malý válec a syčel jak papiňák. Ale Hondička to zvládla na jedničku a užili jsme si mnoho fantastických výhledů. Na vrcholu jsme pořídili pár fotek pro vzpomínku z různých stran a pozic, trochu jsme si ještě prohlédli okolí, a pak jsme se již vrátili zpět ke karavanu za poměrně již chladného počasí. Bylo to naše společné podruhé na tomto průsmyku. Poprvé v roce 2018 s obytným autem a letos v 2023 na motorce. Na vrcholu už v této pozdní hodině bylo jen málo turistů a i krámky se zavírali, takže jsme si ani na kávě nepochutnali.

 

Poté jsme našli šikovné místo na přespání na parkovišti ve městě Farber (GPS 46.649119, 10.999887) cca. 15 km před Meranem. Ráno jsme si šli zaběhat na 2.7 km, částečně okolo místní řeky, a pak jsme vyrazili ke zdejšímu holiči, který byl obsazený, a tak jsme skončili v místní kavárně na kávě s výhledem na Dolomity. Pak jsme se přesunuli do lázeňského města Merano, kde jsme ještě měli cestou od auta do centra záchranářskou akci pomoci pánovi, kterého na kole postihl záchvat epilepsie. Prošli jsme krásné lázeňské město až na kraj centra do místního přírodního parku a zpátky centrem uliček s luxusními obchody, ale i se spousty kaváren a barů podél řeky zpět k autu. Parkování jsme našli na Park4Night přibližně 900 m od centra na ulici Via Foro Boario (46.670802, 11.147416). Pozdě odpoledne jsme se stavili dokoupit dalších 20 kg. jablek za cenu 1,8 euro za kg. Nad 20 kg. to bylo 1 euro za kilo, čehož jsme využili. Na to jsme pokračovali do Verony kde jsme kolem desáté večer našli pěkné místo na spaní: (GPS 45.449635, 11.004383) vedle kostela svatého Petra.

Ve čtvrtek ráno 28.9. jsme se probudili ve Veroně u kostela svatého Petra a hned jsme se vydali na běh ještě před snídaní. Po snídali jsme se vydali na motorce do centra, kde jsme prochodili hlavní turistické trasy, koukli jsme na Julii, stavili jsme se na obědě v místním bistru, navštívili pevnost Castelvecciho a tím skončilo naše putování po Veroně. Naložili jsme motorku do obytného auta, a pak jsme udělali přejezd do Jesola, kde v jedné boční ulici jsme našli parkování zdarma blízko moře (GPS 45.51884, 12.68573). Ještě jsme udělali večerní koupání a následně večerní procházku po promenádě u moře, kterou jsme zakončili zastávkou v nedalekém hotelu u pláže na skleničku Aperolu, a pak jsme si na závěr večera pustili hezké české písničky na pláži u moře.

V pátek 30.9. jsme brzy ráno přejeli k Lido di Jesolo a navštívili Benátky lodí za 15 EUR/1 osoba. Počasí bylo na konec září velmi teplé, ale i tak jsme vystáli frontu do chrámu svatého Marka. Vstupenkou za 3 euro jsme mohli projít jen přízemí ale nám to stačilo. Viděli jsme kostelíky daleko hezčí, zdálo se nám to tam ponuré. Do Benátek míří celé davy turistů, a tak jsme se v úzkých uličkách prodírali jako ostatní. Na jednom náměstíčku jsme si dali vegetariánskou pizzu za 10 euro. Chvíli jsme poseděli, a pak poloběhem se snažili dostat do lodi k odjezdu ve 14:00, a to se nám nakonec podařilo. Pluli jsme lodi asi 20 min., a ten den jsme se vrátili na původní místo do Jesola k moři. Večer jsme si opět zašli procházkou do toho samého hotelu na aperol. Pak jsme ještě chvíli poseděli na pláži a s českými písničkami u moře jsme si užívali poslední zbytky letního večera. Byl to docela náročný den, a tak jsme hned usnuli. V sobotu ráno jsme si šli ještě zaběhat, a pak jsme naposledy zamířili na zdejší pláž. Po obědě jsme si vyjeli ještě na motorce na místní promenádě, která má asi 8 km. Najeli jsme cca. 20 km po městečku a stavili jsme se na nákupu.

Navečer jsme se přemístili do Bibione, kde jsme našli opět na Park4Night pěkné místo na stání u moře: GPS 45.629653, 13.012127.

Odpoledne jsme si užili koupání a opalovačku a navečer jsme měli setkání s velkým motorkářem Jaroslavem Šimou a jeho paní ve městečku v místní kavárně Café Gelateria La Rotonda. Prožili jsme neopakovatelný večer nabitý zážitky z motocest hlavně z Afriky. Probrali jsme v družném hovoru všechno možné. Během našich cest máme taková milá setkání rádi, a tak nás musel personál upozornit, že už chtějí zavírat.

V neděli ráno jsme si šli na pláž zaběhat, dali jsme si snídani a šli si užit poslední letošní sluníčko a moře. Na to, že je již 1.října je i na italské poměry pěkné počasí jak na koupání, tak na opalování.

Vydrželi jsem tam do cca. 13:00hod., pak jsme uvařili oběd a vydali na cestu k domovu. Tentokrát se vracíme přes Wilach, kde jsme 2x museli objíždět váhy.