2021/09 Sardinie obytným autem

Na cestu jsme se plánovali vydat v sobotu okolo oběda, ale bohužel Prahu ze Zličína jsme opouštěli až v 19 hod., kvůli ještě kopáčským pracem na zahradě. Díky odpolední fyzické dřině jsme byli schopni dojet pouze na 1. stellplatz, cca 10 km za Rozvadovem. Na tomto stellplatzu jsme nocovali již několikrát, ale příjezd byl v vždy v pozdních nočních hodinách. Tentokrát jsme přijeli ve 21 hod., tak jsme se šli ještě projít po okolí, abychom vůbec věděli, kde vlastně často přebýváme. Po chvilce jsem přišli na náměstí a z jedné místní hospody se linula muzika, takže jsme zašli „na jedno“ k muzice. Hospoda byla z poloviny plná, a díky tomu, že pravděpodobně hráli krajové písničky, tak skoro celá hospoda zpívala s muzikanty a část jich ještě tancovalo, takže jsme strávili hezký večer u muziky. Další malá zastávka byla až ve Vattens na tankování za 1,34 EUR a 250 ml kávy za 1,6 EUR.

   

Ten den jsme okolo 20 hod. dorazili do italského Livorna. Dálniční poplatky nás z Brenneru k Florencii stály 34 EUR za obytné auto. První společnost, na kterou jsme narazili pro plavbu na Sardinii v přístavu byla firma MOBY. Byl tam starší dost nesympatický chlap, který nám sdělil, že jednosměrná jízdenka pro 2 osoby a obytný vůz 7,4 m bude stát 320 EUR a zpáteční 680 EUR. Od známých a z internetu jsem věděl, že zpáteční lístek má stát okolo 400 EUR. Tak se mi to zdálo dost drahé a šel jsem hledat další konkurenční společnosti. Nakonec jsme se zastavili v kanceláří společnosti Corsica ferry Sardinia, kde jsme koupili jednosměrný lístek za 134 EUR, což byla oproti 320 EUR od MOBY dobrá cena. Vyplouvali jsme na noc ve 22 hod. na 9 hod. plavby, tak jsme si vzala s sebou i nějaké věci na spaní. Původně jsme mysleli, že přespíme na polohovacím křesle asi v kinosále, ale po prohlídce celé lodi a zjištění celkové situace jsme se nakonec přemístili do místního baru, kde jsme vleže přespali na pohodlných sedačkách. Z přístavu Olbia jsme se nakonec přemístili na nedaleké parkoviště u moře s malou písčitou pláží s dobrým přístupem po dřevěném chodníčku až k krásné, čisté a průzračné vodě u restaurace ll Regolo na GPS S 41⁰01´23,2″, V 9⁰31´00,8″, kde jsme nechali celý den obytné auto a vyjeli na výlet na naší motorce, kterou vozíme v garáži.

Na výlet jsme vyrazili na sever do městečka Palau, kde byla nádherná zátoka s písečnou pláží a modrozelenou vodou jako v Karibiku, i když jsem nikdy v Karibiku nebyl, ale asi podobně to tam musí vypadat. Pak jsme si ještě projeli celé městečko a nejvíc rušno bylo poblíž nábřeží. Cestou zpět jsme ještě navštívili několik hezkých a zajímavých pláží a i městeček. Ke karavanu jsme se vrátili až k večeru po 18 hod. plný dojmů a nových zážitků.

Na spaní jsme plánovali místo na útesu poblíž přístavu, ale to už jsme bohužel nenašli, tak jsme nakonec přespali zdarma na velkém parkovišti ve městě Olbia u velkého kruhového objezdu poblíž Lidlu.

Ráno jsme se přemístili směrem na jih na nejvýchodnější místo ostrova. První místo, kde se dalo přespat, bylo na placeném parkovišti za 10 EUR je (GPS 40.534076, 9.814780), kde je i menší pláž s restaurací. A když se projede okolo až na konec této asfaltové cesty asi k majáku na Faro di Capo Comino (GPS 40.528394, 9.827313), tak se přijede na kruhové parkoviště, kde není žádná omezující značka, tak jsme usoudili, že se tu dá bezproblémově přespat bez jakýchkoliv omezení. Po obědě jsme vyrazili na prohlídku do národního parku na motorce. Po chvíli byl prostor oplocený s otevřenými vraty a značkou zákaz vjezdu do jednosměrky. Moc se mi tam nechtělo, ale chvíli na to tam vjeli 3 čtyřkolky za sebou, tak jsem neváhal a vyrazil za nimi. Byl to docela pohodový offroad, kdy chvílemi to bylo náročné i pro osobní auta. Aniž bychom to věděli, tak po cca 6,5 km jsme dojeli na jednu z nejkrásnějších pláží Sardinie Spiaggia Mandra e Pische Nu a pláži Berchida s krásným bílým pískem a zelenomodrým mořem, kde jsme strávili odpoledne. Cestou zpátky jsme se stavili ještě na vyhlídce nad parkovištěm, kde byl krásný výhled široko daleko.

Druhý den ráno jsme si udělali výběh, snídani, krátkou ranní koupel na nedaleké pláži Spiaggia Del Moletto a pak pokračovali dál na prohlídku městečka Orosei, kde jsme zaparkovali na veřejném parkovišti (GPS 40.376485, 9.699161) nedaleko centra. Centrum jsme si prošli v relativně krátkém čase i starými úzkými uličkami, kde pravděpodobně bydlí starousedlíci a na závěr jsme se zastavili na odpolední oběd v bistro-restauraci Basta www.bastamozziconiaterra.it na adrese ulice Via Santa Veronica 38, kde jsme si vybrali 2 porce mořských plodů a menší pizzu jsme si k tomu zvolili jako přílohu. Bylo to moc dobré a zároveň příjemné stolování na ulici před bistrem, což mě baví, když se u toho dá sledovat místní ruch. Také jsme ve městě zahlédli místní stavbu asi rodinného domu. I když byl pokus o rovnou střechu, tak rozhodně rovná nebyla. Okna byla vyzděná tak, že se tam rozhodně bez dalších větších úprav nedaly dát ani parapety. Jiný kraj, jiný mrav.

Další zastávka byla v Santa Maria Navarrese a jeho okolí, kam jsme jeli významnou část vnitrozemím po velmi klikaté a horské silnici, kde je pravděpodobně ráj motorkářů, protože jsme jich cestou hodně potkávali a to nejčastěji Italy a Němce, ale občas Švýcary a pár Čechů. První naše zastávka na hlavní křižovatce v Santa Maria Navarrese, kde jsme si udělali večeři a ještě jsme teplý večer strávili na pláži s koupačkou. Na křižovatce jsme objevili 2 stojany vody. Jeden byl v parku pod stromem a druhý na kraji parku skoro u silnice směrem do hor.

Spaní jsme našli opět podle aplikace P4N na perfektním místě (GPS 39.961369, 9.683695) již za tmy, vedle kempu. Místo bylo skvělé, protože bylo ve stínu pod stromy, 30 m od pláže a 50 metrů od moře, krásná široká pláž a s minimem lidí. Možná proto, že byl konec září.

V sobotu ráno jsme dali běh, snídaně, koupačka a po obědě na výlet směr Arbatax. Městečko jsme si celé projeli a na konci města jsme navštívili místní přírodní zajímavost, a to červenou skálu. Pochopitelně jsme si udělali pár fotek, a pak jsme se ještě přemístili do vedlejšího přístavu, kde jsme dali druhý oběd v místní rybárně nebo restauraci nebo jídelně nebo bufetu. Něco mezitím, ale každopádně tam měli výborné dary moře akorát čerstvě nalovené z každodenní nové dávky dodané do přístavu místními rybáři.

Po obědě jsme se ještě vydali do městečka Baunei, které vyrostlo hodně na kopci nebo spíše na skále, takže kromě cest a fotbalového hřiště bylo všechno ve svahu. Cesta do Baunei byla hodně do kopce a v podstatě celou cestu pouze serpentýnami. V centru městečka jsme se zastavili na zmrzku a na kávu, pokoukali po okolí, obdivovali jsme místní seniory asi v počtu 8 místních kámošů, kteří se pravděpodobně scházeli na pravidelnou komunikaci o místních aktualitách. Cesta zpátky byla opět zážitková z poměrně příkrého kopce serpentinami až do Santa Maria Navarrese. Na této cestě jsem se konečně motorkářsky uspokojil. Před návratem do karavanu jsme si ještě jednou zajeli do rybárny do Arabatu na večeři, kde mají skutečně výborné dary moře a mohli jsme ještě ochutnat další druhy, které jsme k obědu neměli.

Další den v neděli opět běh, snídaně, pouze krátká koupačka a odjezd do hlavního města Cagliari. Cestou jsme ještě na kukačku přibrzdili v městečku Solanas, kde bylo možno i volně parkovat na parkovišti (GPS 39.133965, 9.431303) hned vedle pěkné pláže.

V Cagliari jsem zastavili snad na nejdelší městské pláži Spiaggia de Poetto (GPS 39.211256, 9.17593), kde jsem zaparkovali zdarma a po krátkém vykoupání v poměrně velkých vlnách to pro nás bylo výchozí místo na výlet na motorce. První cesta byla na skoro nejvyšší místo ve městě, kde bylo Archeologické muzeum, kde jsme se prohlédli okolí, přes okno i pár památek i venkovních artefaktů, využili jsme i místní vyhlídky na celé město. Po pěší prohlídce jsem sjeli dolů do centra, kde jsme trochu pochodili uličkami centra a na náměstí jsme si dali oběd v podobě pizzi a zmrzliny. Cestou jsme se ještě stavili v parku pod muzeem, kde zrovna byl trh asi pouze domácí umělecké tvorby. Všechny věci vypadaly na ruční výrobu a byly i velmi krásné, ale bohužel to není moje krevní skupina, protože se zakoupené věci někam vystaví na mnoho let, a pak se z nich stále musí utírat prach. Cestou z centra jsme se ještě jeli podívat na ostrůvek vedle přístavu na jezero Stagno di Cagliari na růžové planeňáky, kteří tu žili ve volné přírodě. Další zastávka byla na kraji dlouhé pláže, kde byly mezinárodní závody v motorových rychlolodích, možná formule 1 na vodě a při té příležitosti bylo přítomno mnoho zajímavých potravinových stánků, takže to vypadalo jako food street festival. Po prohlídce a procházce mezi stánky jsme popojeli již kousek k autu vedle pláže, kde jsme dotankovali vodu a vyrazili jsme za dalším dobrodružstvím do oblasti Chia, kde má být vše krásné, hlavně tedy příroda.

Již po tmě jsem dorazili do Chia, ale na volné kempování jsem se nikde k pláži nemohli dostat, a tak jsem nakonec volné parkování a tím i přenocování našli cca 1,5 km od pláže na volném parkovišti bez placení (GPS 38.896216, 8.870387). Ráno jsme udělali běh na místní pláže, které měli být jedni z nejhezčích na Sardinii. Pěkné byly, ale myslím, že jsme viděli stejně dobré nebo i některé hezčí. Tentokrát jsme po snídani vynechali koupačku a vzhledem k nepříznivému parkování u pláže jsme raději odjeli na další štaci na kite spot (GPS 39.044786, 8.551322) poblíž města Giba.

Na další místo jsme dorazili do města Villasimius, kde jsme pak našli volné parkování na na ulici Via dei Giunchi (GPS 39.116803, 9.510436). Zde jsme vyndali motorku z garáže a udělali jsme výlet po okolí. Navštívili jsme hlavní městkou pláž Spiaggia di Simius s bílým pískem, pozvolným vstupem do moře a vlnami pro surfaře. Dále jsme přejeli na pláž Spiaggia di Cape Carbonara (GPS 39.106301, 9.518434), kde bylo významné stanoviště karavanů, kde jich i poměrně mnoho stálo na volno bez placení. Ale naším favoritem pro přespání se stalo místo na útesu s vyhlídkou na moře poblíž mariny na (GPS 39.115077, 9.505210), kde bylo krásné místo. Ne kvůli placu, ale kvůli okolí a prostředí s krásnou vyhlídkou a s krásnou pláží taktéž poblíž parkování.

Další zastávka byla na Kite pláži na KITESURF SCHOOL SARDINIA by Critical Slide srls (GPS 39.044550, 8.549227). Na pláž se jede poměrně úzkou, jednoproudovou prašnou cestou a na konci je obtížné se i otočit pro auta, která jsou větší, než dodávky. Kiting provozují i na vedlejší pláži na Spiaggia di Porto Botte.

Druhý den ráno jsem vyrazili na výlet na ostrov Sant’Antioco, kde jsme se stavili v kavárně na kávě za 1,- Eur a ve městě Calasetta jsme se stavili v místní pekárně na Sardinské pochutiny, a to některé dokonce i v červené barvě. S paní majitelkou jsme se těžko domluvili, ale zjistili jsme, že její syn již 5 let žije v Praze 7, Holešovicích a ona sama již 2x navštívila Prahu.

Odpoledne jsme strávili na krásné pláži Spiaggia Salina, a pak už jsme se cestou okolo ostrova vrátili zpět na kite pláž.

Další děn jsem se přemístili do městečka Oristáno, kde jsme přespali na malém parkovišťátku, před paneláky. Hned ráno jsme udělali 2,5 km běh, a pak po snídani jsme se začali přemísťovat do centra, ale cestou jsme zahlédli ceduli, která směřovala na výlevku chemického WC, takže jsme auto hned nasměrovali mimo centrum k výlevce, kde jsme udělali kompletní karavanový servis na městském parkovišti. Vzhledem k tomu, že to bylo veřejné parkoviště, tak jsme zde zanechali karavan zdarma a odebrali jsme se do nedalekého centra. Nejdříve jsme navštívili místní cukrárno kavárnu, ale vzhledem k tomu, že jsme nechali očkovací certifikáty v autě, tak nás bohužel nemohli nechat pojíst místní dobroty uvnitř kavárny. Přesto, že na ostrov nepouštěli nikoho, aniž by předložil platný certifikát, tak pak i na ostrově v kavárně opět požadovali certifikát. Nakonec jsme to tam vzdali, prošli jsme si centrum, navštívili jsme další kavárnu, kde už se dalo bez problému sedět i venku. Cestou po centru a okolí jsme narazili ještě na místní dílnu, kde starší Ital vyráběl masky na místní karneval. Jednu jsem si chtěl koupit, protože jsem mu rozuměl, že to stojí 6 EUR, ale při placení požadoval 60 EUR, tak jsem to vzdal. Ale jinak pěkná dílna a šikovný chlapík a vyráběl moc pěkné masky.

A pak už jsme se přemístili do hlavního přístavu do města Oglie, kde jsme ještě udělali menší nákup v Lidlu. Pozdě večer jsme si ještě již po tmě prohlédli místní centrum a cestou jsme narazili na krásný a starodávný kolotoč.

Večer okolo 20 hod. jsme se již nalodili na trajekt a ve 22 hod. jsme vyplouvali na pevninu. Odplutí bylo ještě za světla, takže jsme z velké výšky lodi viděli celé okolí přístavu i s přístavním ruchem. Po odplutí a setmění jsme se vrátili do baru, kde jsme si zavazadly a dekami zarezervovali místo, takže jsme již šli spát.

V pátek ráno jsme v 7 hod. přistáli v Livigno a cca po hodině jízdy jsme se museli zastavit na odpočinek a trochu se dospat.

Další zastávka byla v údolí Zillertal v městečku Fügen na parkovišti pod lanovkou

(GPS 47.338302, 11.843340), kde jsme si trochu byli zajezdit na motorce do serpentin až na kopec Hochfügen, jsme vyjeli z údolí z n.m.výšky 558 m do výšky 2 378 m, takže jsme nastoupali na motorce o 1 820 výškových metrů serpentinami, takže jsme se udělali docela hezký zážitek s hezkými výhledy ze sedla motorky.

Další zastávka byla u příbuzných v okolí Jindřichova Hradce a pak už hurááá domů. Cesta byla pohodová, počasí skvělé, dobrodružství zážitkové, tak jsme byli rádi, že jsme vše absolvovali ve zdraví. 35T.