2021/10 Severní Morava, Olomouc, Lysá hora, Pustevny, Rožnov p.R., Štramberk, Loštice, Mladěčské jeskyně

V úterý 27.10.2021 dopoledne jsme vyrazili na moravu do obce Lysice, kam jsme prodali jedno štěně, tak jsme ho tam jeli „zkontrolovat“, jestli je s ním dobře zacházeno. Bylo to velmi srdečné setkání a pejsek se tam měl skoro lépe než člověk, tak nás to velmi potěšilo.

Další naše cesta vedle na prohlídku Olomouce, kterou jsme začali až ve 20 hod., takže už to byla pouze večerní prohlídka centra. Co nás překvapilo, že skoro ve špičce covidové nemocnosti se šel slavit halloween do klubu Varna, kde se tlačilo snad 100 mladých lidí do dveří a ani jeden neměl roušku. Trochu jsme měli trému z takového objemu lidí v jednom baru. Nakonec jsme překempovali na ulici Vídeňská vedle parku Smetanovy sady (GPS 49.589391, 17.250515 ).

Na druhý den ve středu jsme byli domluveni s příbuznou sestřenicí na prohlídku celého Olomouce. Odstartovali jsme to u Markétky doma vydatnou snídaní, a pak už jsme se vydali i s 3 malými dětmi na výlet.

Prošli jsme celým parkem okolo Šantovky, Botanické zahrady Rozárium, následně Univerzity Palackého, Katedrály sv. Václava, následně na Velké náměstí na dortík a kávu a za náměstím jsme vyšli na Vyhlídkovou věž kostela sv. Mořice, kde jsme měli rozhled na celou Olomouc a i dále.

Po obědě jsme se rozloučili a pokračovali spěchem do Kopřivnice do Muzea Tatry. Příjezd byl trochu neslavný, protože jsem přijížděl na parkoviště jednosměrnou ulicí, ale z druhé strany, což neuniklo místní Městské policii, takže mě to trochu poznamenalo, ale byli velmi solidní. V muzeu Tatry se mi moc líbilo, i když náklaďáky přemístili do nového muzea, které bude součástí výrobního závodu a bohužel se otevíralo až za týden. V muzeu mě nadchli informace, jak automobilka ve své době byla velmi úspěšná na sportovních kolbištích, ale pozitivní vědomí o značce díky Hanzelkovi a Zikmundovi, ale i díky úspěchům na závodech Paříž-Dakar. Velice mě překvapilo zjištění, že Tatry 613 byly vyráběny již v roce 1972, a podle mého, kdyby se neskončilo s výrobou a s vývojem, tak mohly patřit ke špičce v Evropě. Po zavírací době v 16 hod. jsme se ještě prošli výrobním závodem a okolo nově vzniklého muzea náklaďáků a samostatné haly, kde byl vystavený vlak, který se vyrobil v roce 1936 pro provoz na trati Bratislava – Praha a zpět pod názvem Slovenská Střela.

Poblíž závodu jsem se zapovídali s místním dělníkem z motorárny, který bral plat 24 000 Kč čistého a pracoval v Tatře 10 let, ale hrdým tatrovákem není a dělá tam spíše z důvodů, že moc jiných možností nemá a musí živit rodinu.

Večer jsme se přemístili do nedaleké města Štramberk na ochutnávku Štramberských uší. Městečko je poměrně v prudkém kopci a parkování je zde hodně omezeno. Vzhledem k tomu, že už jsme přijeli v pozdních odpoledních hodinách po tmě, tak jsme to riskli a zaparkovali jsme tak blbě na náměstí akorát poblíž pekárny uší, kde jsme si je i zakoupili a ochutnali místní specialitu.

Pak jsem se vydali na výlet na horní vyhlídku u místní Trůby, což je věž původního štramberského hradu, kde byl krásný výhled do dalekého kraje. Po návratu jsem si ještě v místní cukrárně na náměstí koupili na ochutnání další druh štramberských uší. S místním prodavačem v jedné osobě majitelem cukrárny jsme si trochu popovídali o jeho životě a podnikání. Podnikání tu kvůli sezonnosti skutečně není jednoduché a rád vzpomíná na práci v Tatře.

Dále jsme se přemístili do obce Ostravice, kde jsme přespali na klidném parkovišti (GPS

49.544625, 18.382961 ) nedaleko od hřbitova. Druhý den ve čtvrtý den s naší kamarádkou jsme se přemístili na parkoviště ke koupališti Sluníčko, kde pro nás bylo výchozí místo na výšlap na Lysou horu. Cesta byla chvílemi dost strmá, náročná a dlouhá. Vyšli jsme v 9 hod. a když už jsme se okolo oběda vraceli zpět, tak mi překvapilo, jaké velké množství lidí se vydává na cestu vzhůru. Cestou jsme potkali i místní celebritu pana Jána Čůpu, který již několik let chodí denně na lysou pouze v kraťasech bez trika a to v létě i v zimě. Tak jsme si s ním udělali fotku, vyměnili si pár informací, a pak již jsme pokračovali dál.

Odpoledne jsme se přemístili ke kamarádce do nedalekých Hukvald, kde jsme strávili příjemné odpoledne v přátelské atmosféře. Noc jsme strávili na parkovišti (GPS 49.629323, 18.223802 ) na okraji Hukvald.

V sobotu dopoledne jsme si ještě koupili v místní pekárně pár frgálů za 157 Kč/kus, které byly výborné. Pak jsme se přemístili do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na prohlídku starých stavení a chalup. Později odpoledne jsme vyjeli autem na Pustevny, kde jsme zaparkovali na centrálním parkovišti a vydali se na turistiku. Začali jsme u historických srubů Libušín a Maměnka a pak jsme již pokračovali Valašskou stezkou okolo Radegastu až k nejvýše položené kapli sv. Cyrila a Metoděje a cestou jsme se zastavili i na několika místních vyhlídkách s krásným výhledem do kraje. Počasí bylo krásné slunečné, ale hodně větrné. Trasa byla dlouhá 5,5 km, takže jsme nachodili celkem 11 km.

Ten den jsme se začali přemísťovat směrem k domovu a díky ceduli u dálnice jsme okolo 22 hod. sjeli na parkoviště pro Mladějovické jeskyně, které jsme plánovali druhý den navštívit.

V neděli ráno jsme byli v 9 hod. před jeskyní, kde jsme nakonec šli na prohlídku sami. Jeskyně byla nevelká, ale krásná.

Místní cedule nám ještě nabídla Litovel, kde jsme taktéž nikdy nebyli, takže jsme tam vyrazili na prohlídku. Z náměstí jsme prošli Smetanovými sady okolo historického gymnázia Jana Opletala a dále jsme pokračovali okolo místního rybníka vnější okruh okolo centra a pak zpět na náměstí.

A když už jsme zamířili opět k domovu, tak jsme na dálnici zahlédli odbočku do Loštic, což nám hned seplo ve spojitosti loštické olomoucké tvarůžky, takže jsme hned odbočili a zajeli do Loštic. Na náměstí zrovna byly nějaké slavnosti, takže tam bylo hodně stánků, hrála muzika a bylo veselo. Stánky jsme si obešli, stavili jsme se za rohem v cukrárně na pochutiny ze syrečků, pak ještě na náměstí na smažené pochutiny ze syrečků a na závěr jsme udělali nákup v místní podnikové prodejně syrečků v různých variací.

Poslední zastávku jsem ještě učinili v Dolní Rovni u příbuzných a pak jsme již jeli k domovu. Bylo hezky, radostně, dobrodružně a celkově se výlet i počasí podařili.