2022/10 Obytným autem na Hrad Loket, Karlovy Vary, Jáchymov, Klínovec, Žatec

28.10.2022 jsme se vydali na cestu po západních Čechách. První zastávku jsme udělali v obci Loket na hradě Loket, kam nás přilákala hlavně nejznámější středověká mučírna v Čechách. Prohlídku jsme začali v horních hradních místnostech, a pak jsme si na závěr nechali věhlasnou mučírnu. Měli jsme určité představy, ale skutečnost předčila naše očekávání. Bylo to hodně hrubé a necitlivé, mírně řečeno. Po prohlídce jsme si prošli městečko, hlavně jeho centrum po pěší zóně, která byla v podstatě celá po opravě, takže pěkně upravené centrum. Samotné město také párkrát navštívil i J.W.Goethe a je to zde patrné, protože jsme cestou potkali hotel Goethe, v jiném hotelu, kde se zastavil na jídlo mu věnovali celou nástěnku, na konci pěší zóny má Goethe i svojí sochu.

Dále jsme se jeli podívat na nedaleký Vánoční dům, kam jsme již přejeli po zavírací době, ale i tak zůstával celý dům osvětlení, ale nyní možná z důvodu úspor elektřiny bohužel dům nebyl osvětlený. Tak jsme nakonec na místním parkovišti (GPS 50.210661, 12.824778) přespali.

V sobotu ráno hned okolo 9 hod. jsme dorazili na prohlídku Karlových Varů, kde bylo ještě poměrně málo lidí.

Parkování zdarma jsme našli před hotelem Marttel (GPS 50.230285, 12.882229) a cestou do centra jsme náhodně objevili zajímavou cestu. Od silnice jsme šli cestou parkovým svahem až místnímu bazénu hotelu Thermal, kde jsme za vchodem nastoupili do výtahu a sjeli jsme k recepci na úroveň spodní promenády. Odtud jsme šli okolo kolonád, hlavního vřídla pěší zónou až k hotelu Pup, kde jsme si zašli na dopolední kávu, abychom i jako obyčejní turisté zažili dobrou kávu v krásném prostředí v jídelně pro hotelové hosty vyšší třídy. Káva zde nakonec stále „pouze“ 80 Kč, což mi příjemně překvapilo, že v takovém prostředí káva není přehnaně drahá, a naopak je to cena jako ve středně drahém podniku pro běžné turisty. A i my jako správní turisté, jsme tu ještě využili i toalety před další delší procházkou po městě s ochutnávkami místní pramenů minerálních vod.

Na další „štaci“ jsme se vydali do Jáchymova na prohlídku Šachty č.1, kde byli v podstatě týráni političtí vězni, např. i tací, kteří odmítli vložit vlastní majetek do komunistických kolchozů. Pracovní i životní podmínky tu byli velmi špatné, kde to někteří ani nepřežili, a ti co se dokázali vrátit domů, tak s velmi poškozeným zdravím.

Po prohlídce štoly jsme se ještě podívali nad štolu, kde bylo vytvořeno pár vysokých schodů na ukázku, aby bylo vidět, jak vysoké schody museli denně překonávat a to i po celodenní dřině v práci. Dál jsme pokračovali medvědí stezkou až k hradu Freudenstein a Šiklově věži s pěkným výhledem na Jáchymov. K večeru jsme se přemístili do spodní části na koupání do radonových lázní v Aquacentrum Agricola.

Na spaní jsme se přemístili na parkoviště u spodní stanice lanovky na Klínovec v Jáchymově. Na parkoviště jsme přijeli již po tmě okolo 21 hod. a velice mě překvapilo poměrně dost lidí na přespání v karavanech, dodávkách, ve střešních stanech na různých osobních autech. ½ lidí bylo z Německa a snad kromě nás to byli samí bikeři, kteří byli sjíždět Klínovec nebo spíš byli trénovat sjezdy na budoucí závody.

V neděli v 9 hod. ráno jsme se přemístili na vrchol Klínovce vedle rozhledny, kde nakonec pravděpodobně také bylo několik spáčů v autech a opět většinou bikeři a část z nich byli Němci. V ranních hodinách na místě bylo tak do 10 aut a po obědě při odjezdu bylo úplně plné parkoviště, že jsme měli i trochu problém vyjet.

Po snídani jsme se vydali na procházku po okolí a po krátké době jsme potkali důchodovou turistku, které jsme se pozeptali na okolní cesty, které nám ochotně poradila, a zároveň se začal rozvíjet vyprávěcí příběh, tak jsme se spojili do stejné cesty a společně jsme ušli cca 3,5 km, během kterých jsme si vzájemně pohovořili. Paní byla z Prahy a na Božím Daru měla chalupu, kde díky důchodu už trávila stále více času. Byla to velmi aktivní důchodkyně, která měla zajímavá témata, mezi které patřil i život indiánů v pralesích, a někteří z nich se setkávají i v Praze v Amazonia – STEP IN klub. Cca po ¾ hodiny povídání se naše cesty rozdělili a my jsme se vrátili ke karavanu, kde jsme si udělali oběd, a pak jsme ještě minimálně hodinu seděli na krásném slunečném a teplém počasí s dalekým výhledem do kraje. Mezitím se nám to po okolí hemžilo převážně bikery, kteří přijeli využít, jak ideálních terénních podmínek na trénink, tak i dnešního ideálního počasí v podobě babího léta.

Po 13 hodině jsme se vydali na cestu k domovu, a vzhledem k tomu, že jsme téměř míjeli Žatec, v kterém jsme nikdy nebyli, tak jsem se tam zastavili v muzeu chmelařství, které je největší v Evropě. Prohlídka byla zajímavá, a v podstatě pěstujeme nejlepší chmel na světě, který je exportován hojně např. i do Japonska. Je to ukázka hlavně pro mladší ročníky, jak se chmel pěstuje od počátku až po jeho prodej, protože já osobně jsem zavádění chmele až po jeho sklizeň zažil na vlastní kůži.

Na závěr jsme se ještě prošli na místní náměstí, které bylo lidu prázdné, takže nám to nezabralo moc času. A pak už jsme se vydali na cestu domů mlhavou tmou, takže cesta byla trochu nekomfortní. Hezký slunečný prodloužený víkend plný nových zážitků.