2021/06 Jak se vyučená servírka živila jako jeřábnice

4.6.2021 jsme se šli projít po autokempu v Třeboni, abychom si ho celý prohlédli, okoukli zajímavé cestovatelské kousky, a také se rádi procházíme po břehu moří, jezer i rybníků, který se nacházel i v tomto kempu, takže i zde jsme se prošli okolo Opatovického rybníku.

Jak jsme tak šli po břehu rybníku, tak jsme najednou viděli sedět na křesílku paní již důchodového věku vedle auta Fabia I kombi a stan nikde. Tak mi to hned seplo a říkal jsem si, že asi přespává v autě a bude to dobrodružná osoba. A takovéto lidi s dobrodružnou povahou mi baví. Takže jsme se u paní zastavili, pozdravili jsme se a začalo vyprávění o dobrodružství, o životě, o cestování atd.

Říkejme jí paní Jarmila ze severních Čech, která cestuje sama, a proto pouze po Čechách. Vzhledem k tomu, že často spí mimo kemp, tak si zvykla přespávat v autě. Vlastní domácího mazlíčka morče, takže i toho vozí s sebou v kleci a přespávají spolu v autě. K tomu kufřík s oblečením, s věcmi pro morče a věcmi na vaření včetně potravin a toto je její hlavní výbava. U těchto lidí mě zajímá, čím jsou profesí. Tak paní Jarmila je vyučená servírka, ale kvůli dětem potřebovala nezávislé povolání, takže se stala v minulém režimu domovnicí a starala se o úklid domů v blízkém okolí. Po změně režimu se majitelé bytů rozhodli, že nechtějí žádnou domovnici platit, a tak dostala výpověď a rázem byla bez práce. Práci si chtěla najít někde u jídla, a tak se zeptala jedné paní na ulici, odkud nese ten jídelní set s jídlem, a ta jí nasměrovala do místní podnikové jídelny, kde se informovala na možnost práce v jejich jídelně. Bohužel nic neměli k dispozici, ale odkázali jí na osobní oddělení v místní fabrice, kam také zašla. Při dotazu na práci jí byli schopni nabídnout práci pouze jako jeřábnice. Její odpověď byla bez váhání, tak to určitě ne. Nebojte se toho paní, já to taky dělala, a v podstatě jsem tam hlavně luštila křížovky a pletla svetry. Tak paní Jarmila to nakonec také zkusila a zjistila, že paní z osobního oddělení měla pravdu a jeřábnici nakonec dělala 20 let až do důchodu. Kromě práce napletla hodně oblečení pro děti, vyluštila hodně křížovek. A vzhledem k tomu, že už se jí nechtělo ani ohýbat dopředu, tak se ovládací páky naučila ovládat nohama, takže byla většinu doby pohodlně opřená v sedadle jeřábu, skoro nataženými nohami ovládala páky, a u toho si pletla, luštila křížovky, četla knihy, a tak nakonec byla ráda, že mohla dělat 20 let jeřábnici, jež práce nebyla nijak náročná, ale spíše naopak. Jediný problém byl, že byla v kabině většinu času sama. Klobouk dolů před paní Jarmilou. Původně z nenápadné paní na křesílku sama vedle auta se nakonec „vyklubala“ strašně zajímavá paní. Jsme rádi, že jsme jí potkali.