2016/02 Na lyžích s obytným autem Na Pasekách nad Jizerou podruhé

5.2.2016 jsme skončili letos již podruhé opět na Pasekách nad Jizerou. Náhodně jsme si volali s jedním karavanistou, který zrovna plánoval výjezd s rodinou na lyže a tak jsme se společně shodli na Pasekách na d Jizerou. Vyjížděl jsem ve 20 hod. A okolo Benátek začalo pěkně pršet. Tak jsem si říkal, to to bude vypadat, ale před Libercem se déšť proměnil ve sněžení, tak to dávalo jistou naději na dobré sněhové podmínky. Když jsem projížděl Smržovkou,

tak mi volal přítel karavanista, který akorát dojel na místo, aby mi poinformoval o situaci. Dojezd nedaleko parkoviště je trochu náročnější, protože je tam ostrá zatáčka a do prudšího kopce, takže se mu nepodařilo na čerstvě napadaném sněhu vyjet a musel se trochu vrátit a nasadit řetězy.

160205 (2) 160205 (4) 160205 (6) 160205 (7) 160205 (10) 160205 (13) A tak mně na to chtěl také telefonicky upozornit a doporučoval mi nasadit řetězy ještě před zatáčkou, což jsem učinil. Mám na výběr, a tak jsem pro jednoduchost nasadil textilní návleky – řetězy namísto ocelových, abych je pořádně otestoval. I vzhledem k tmě, sněžení a zimě jsem zvolil tu jednodušší variantu návleků i proto, že jsem byl zvědavý, jak si s tím auto poradí a jestli to zvládne. Dopadlo to dobře kola v tom nejinkriminovanějším místě ani neproklouzla. Na parkovišti jsem zaparkoval vedle kolegů karavanistů, následně jsme se osobně pozdravili a pak jsme si sesedli u nás v karavanu a až do půlnoci jsme měli co povídat, protože jsme se viděli opět po 2 letech.

Ráno jsme v 10 hod. vyrazili na svah lyžovat. S malou pauzou na svačino-oběd jsme to hoblovali až do 16 hod. Po svačině se od nás jeden ze synů odpojil, ale na sedačce jsme se daly dohromady s jiným 14 letým snouwbordistou, který pak s námi jezdil až do konce. Byl z Brandýsa nad Labem, maminka dělala obchodnici s nějakými průmyslovými a hodně drahými utěrkami a tatínek obchodoval s finančními produkty. Po sjezdování jsme se pořádně najedli v karavanech, a ještě jsme chvíli po večeři povyprávěli v karavanu. Bohužel ten večer kolegové odjeli k domovu. Druhý den jsem se přemístil na Ještěd, kde jsme se potkali s jinými známými ke společnému lyžování a postupně projezdili všechny svahy, které se nabízely.

Ke konci dne jsem pak jezdil sám, takže jsem měl i pár jízd i s neznámými lyžaři a lyžařkami. Jedna z nich zrovna za měsíc měla státnice v Praze, kde studovala biochemii, takže jsme si trochu popovídali o biologických buňkách. Další jízdu akorát nastupoval na lanovku mladý pár, ale bohužel při průjezdu turniketem se malinko zaseknul a tím nestačil projet a znova ho to za jednu nohu zadrželo, tak jsem bohužel, nebo spíše bohudík se slečnou spočinul sám na sedačce lanovky. Slečna byla Brazilsko Američanka žijící v Praze. Bylo jí 24 let a 4 roky žije v Praze, kde se i narodila, ale 1 rok po narození žila nějakou významnou dobu v Brazílii, a pak ještě v Americe. V ČR se jí to nejvíce líbí. Je to tu trochu klidnější a bezpečnější. Mladík, který se dole zasekl, tak byl její přítel a studuje diplomacii. Dále se budou stěhovat, až přítel dostuduje a podle toho, kam ho pošlou. Byla to strašně milá, sympatická a příjemná slečna.